Dušnost a podezření na plicní hypertenzi: praktický pohled pro pneumology a onkology
Prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.
II. interní klinika kardiologie a angiologie VFN a 1.LF UK, Centrum pro plicní hypertenzi, Praha
Dušnost je jedním z nejčastějších symptomů v pneumologické i onkologické praxi. Současně patří k symptomům nejméně specifickým. V běžné ambulanci bývá snadné vysvětlit ji CHOPN, intersticiálním plicním procesem, anémií, infekcí, dekondicí nebo psychogenní příčinou. Dušností se však projevuje i plicní hypertenze (PH).
Není vyjímkou, kdy na plicní hypertenzi ukáží až známky pravostranného srdečního selhání (zvýšená náplň krčních žil, ascites, otoky dolních končetin) a synkopy. Na plicní hypertenzi však mohou ukázat i známky dilatace plicnice a pravostranných srdečních oddílů na CT hrudníku, výrazný pokles transferfaktoru bez přítomnosti významné plicní fibrózy nebo redukce plicních objemů při vyšetření plicních funkcí. Podezření na plicní hypertenzi může vzbudit také přítomnost tromboembolické příhody v anamnéze pacienta.
Většina případů (95 %) souvisí s onemocněním levého srdce a plic. Asi 1 % plicních hypertenzí představuje plicní arteriální hypertenze -PAH (vzácné onemocnění plicní mikrocirkulace), která je dnes dobře léčitelná farmakoterapií. Zhruba 4 % plicních hypertenzí je způsobeno chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH), která je následkem nekompletní reperfúze po plicní emboli a lze ji dnes v řadě případů zcela vyléčit kombinací léčby chirurgické, katetrizační a farmakologické.
Pneumologické i onkologické praxe problematika PH významně dotýká. Samotná pneumologická onemocnění mohou být plicní hypertenzí často komplikována a zhoršují jejich prognózu. Pacienti s těžkou plicní hypertenzí mívají pokročilý echokardiografický nález, významnější hypoxémii a take výrazný pokles transferfakoru. Plicní hypertenzí se také manifestují systémová onemocnění pojiva. U pneumologických i onkologických pacientů se může vyskytnout CTEPH, a to i v případě, kdy není přítomna v anamnéze treomboembolciká příhoda – ta může u řady pacientů proběhnout klinicky bezpříznakově.
Při podezření na plicní hypertenzi je indikováno echokardiografické vyšetření. Při průkazu plicní hypertenze na echokardiografii je nezbytné vyloučit významnější srdeční a plicní onemocnění jako její příčinu. Při nepřítomnosti významnějšího srdečního a plicního onemocnění se může jednat o PAH nebo CTEPH. K odlišení PAH a CTEPH slouží ventilačně-perfúzní plicní scintigrafie. Pacient s podezřením na PAH a CTEPH má být odeslán do specializovaného centra pro plicní hypertenzi. Stejně tak jsou ke konzultaci se specializovaným centrem indikováni pacienti s těžkou plicní hypertenzí při srdečním a plicním onemocnění.
U některých specifických skupin nemocných se doporučuje plicní hypertenzi vyhledávat aktivně. Skrínink PAH je indikován u nemocných se systémovou sklerodermií každý rok. Dále je skrínink PAH indikován u prvostupňových příbuzných nemocných s PAH, před transplantací jater, u nemocných s HIV v případě přítomnosti symptomů podezřelých z plicní hypertenze a u pacientů po korekci zkratové srdeční vady. Skrínink CTEPH je indikován u nemocných, u nichž po 3-6 měsících po plicní embolii přetrvává nebo se nově objeví dušnost, nevýkonnost, únava. Dále je po 3-6 měsících po plicní embolii indikován skrínink u nemocných asymptomatických, u nichž jsou přítomny rizikové faktory vzniku CTEPH.
Péče o pacienty s PH je v ČR soustředěna do třech center: Centrum pro plicní hypertenzi ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, v pražském IKEM a ve Fakultní nemocnici v Olomouci.
Literatura
Konstantinides SV, Meyer G, Becattini C et al. 2019 ESC Guidelines for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism developed in collaboration with the European Respiratory Society (ERS): The Task Force for the diagnosis and management of acute pulmonary embolism of the European Society of Cardiology (ESC). European Heart Journal 2020; 41: 543–603
Jansa P, Ambrož D, Felšőci M et al. Současné možnosti léčby plicní arteriální hypertenze v České republice, její limity a perspektivy, aktualizace terapeutického algoritmu plicní arteriální hypertenze. Odborné stanovisko Pracovní skupiny plicní cirkulace České kardiologické společnosti. Cor Vasa 2025;67:295–300.
Humbert M, Kovacs K, Hoeper MM, et al. 2022 ESC/ERS Guidelines for the diagnosis and treatment of pulmonary hypertension: Developed by the task force for the diagnosis and treatment of pulmonary hypertension of the European Society of Cardiology (ESC) and the European Respiratory Society (ERS). Endorsed by the International Society for Heart and Lung Transplantation (ISHLT) and the European Reference Network on rare respiratory diseases (ERN-LUNG). Eur Heart J 2022;43:3618–3731.