Vyšetření a načasování sledování u pacientů s plicní arteriální hypertenzí (PAH) doporučená European Society of Cardiology (ESC)/European Respiratory Societ (ERS) v roce 2022

Pravidelná vyšetření jsou součástí aktivní léčby pacienta¹

• Klinické vyšetření je klíčem k hodnocení PAH a může lékařům pomoci stanovit závažnost onemocnění, jeho stabilitu, zlepšování nebo zhoršování
• Vyšetření zahrnují změny funkční třídy dle WHO (WHO-|FC), zjištění námahové kapacity (prostřednictvím 6MWT nebo CPET), biochemických parametrů korelujících se stresem myokardu (zahrnují BNP a NT-proBNP), zobrazovací techniky, parametry EKG a další¹

Při diagnóze PAH lze k odhadu prognózy využít mnoho vyšetření, a to za využití třívrstvého modelu¹

Proměnné používané k diagnóze v čtyřvrstvém nástroji hodnocení rizik¹

Při prohlížení na mobilním telefonu nastavte obrazovku horizontálně, aby byl obrázek lépe vidět.

• Parametry používané v třívrstvém nástroji hodnocení rizik zahrnují známky srdečního selhání, příznaky progrese a klinické projevy, synkopu, WHO-FC, 6MWD, CPET, hladiny biomarkerů, cMRI a hemodynamické parametry¹
• Tato vyšetření patří k vyšetřením, které analýzy registrů a studie registrů identifikovaly jako hodnotné při stanovování závažnosti, stability a prognózy PAH^2-6

Změny stavu rizika při sledování lze detekovat pomocí citlivějšího čtyřvrstvého modelu^1,7

Proměnné používané k diagnóze v třívrstvém nástroji hodnocení rizik¹

Při prohlížení na mobilním telefonu nastavte obrazovku horizontálně, aby byl obrázek lépe vidět.

• Tento čtyřvrstvý nástroj hodnocení rizik založený na propracovaných nejzazších mezích u vybraných vyšetření může být citlivější na prognosticky relevantní změny rizika než původní třívrstvý model, včetně zvýšené citlivosti na změny spojené s proměnami pacientova dlouhodobého rizika mortality^1,7

Prognostická hodnota čtyřvrstvého modelu 2022 ESC/ERS byla prokázána ve studii z reálné praxe⁷

Analýza registru COMPERA (n=1655), která pacienty s PAH stratifikovala na základě stavu rizika, prokázala, že pacienti ve vrstvě s nižším rizikem měli významně vyšší odhadované míry přežití (P<0,001)^7a,b

Při prvním sledování (medián 4,1 měsíce) bylo 240 (17 %) pacientů klasifikováno do skupiny s nízkým rizikem, 395 (27,9 %) do skupiny se středním-nízkým rizikem, 534 (37,8 %) do skupiny se středním-vysokým rizikem a 245 (17,3 %) do skupiny s vysokým rizikem.⁷

Odhadované míry přežití byly rovněž významně nižší u pacientů klasifikovaných do vrstvy s vyšším rizikem (P<0,0001). Odhadované míry přežití po 1 roce, 3 a 5 letech byly⁷:

• 98,5 %, 91,25 % a 82,8 % u skupiny s nízkým rizikem
• 97,2 %, 81,8 % a 66,8 % u skupiny se středním-nízkým rizikem
• 91,3 %, 63,0 % a 46,5 % u skupiny se středním-vysokým rizikem
• 78,0 %, 48,0 % a 33,3 % u skupiny s vysokým rizikem

Platné pokyny pro léčbu PAH podporují užitečnost multikomponentních vyšetření při stanovování pacientova rizika^5,6,8,9

Hodnocení lze využít ke stanovení závažnosti, stability a prognózy onemocnění^1,10-12

Při prohlížení na mobilním telefonu nastavte obrazovku horizontálně, aby byl obrázek lépe vidět.

• WHO-FC, 6MWD, BNP/NT-proBNP, RAP, CI a Sv2O jsou vyšetření společná pro všechny platné pokyny při stratifikaci rizika a stanovení prognózy^1,10-12

Analýzy a studie registrů stanovily užitečnost vyšetření při stanovování pacientova rizika^5,6,8,9

Při prohlížení na mobilním telefonu nastavte obrazovku horizontálně, aby byl obrázek lépe vidět.

• Více registrů zjišťovalo hodnotu vyšetření při stanovování pacientova rizika^5,6,8,9
• Další studie naznačují, že vyšetření lze u PAH využít ke stanovení závažnosti, stability a progrese^2-4